Brzký start se nekoná ani dnes, neboť se snažíme šéfovat prodloužení toho autíčka našeho a jsou s tim zase nějaký komplikace, Kač volá na asi 26 čísel, než se nám to konečně podaří.
Počasí nevypadá dvakrát výletně, takže se nabalujeme a ono ouha, jen co vylezeme z auta, tak jsou nějaký hice. Parkování nám zabralo asi tak hodinku a půl a obsahovalo chaotický přejezd po jakémsi mostu do velice industriální oblasti (ono když člověk neví kam jet a Kač naviguje stylem "tak to teď vem třeba doprava", není se čemu divit), nicméně v závěru se zadařilo a parkujeme pěkně u řeky pod citadelou.
Cílem je Old city a vskutku, old je to dost a hlavně tuze evropský. Ani by člověk neřekl, že jsme v Kanadě.
Prodíráme se uličkami přecpanými turisty a kocháme se tou historií. Drandíme kolem hradu (kterej ale prej není hrad nebo co, nýbrž hotel), sem a tam a zase zpátky.
Cestou pro autíčko (už je zase čas přeparkovat, víme jak) sbíháme ukrutnej kopec z citadely, kterej je protkán asi tak 4500 schody. Kač se dělá šoufl a mě se třepou lejtka ještě asi tři dny potom. Jako velký paničky se musíme na citadelu podívat znova a tentokrát autem. Přestože už jsme tu podruhý, tak se nám citadelu záludnou stále nějak nedaří lokalizovat a místo toho drandíme na další schody, aby toho málo nebylo.
Na večer si dáváme výlet přes most za řeku, do města Levis, kde jakože plánujeme nějaký ty výhledy na Old city, ale vzhledem k zastávce v supermarketu pro ňaminky (Kač ty igelitky zeleniny pak vozí ještě přes další tři provincie, aby se to pořádně uleželo, rozumíme) to nějak nestíháme a na jakejsi lookout dojíždíme už za tmy. Výhled hezkej, to zase ne že ne, ale je to nějak daleko. Rychle to pofocujeme, dáváme socka večeři a drandíme zase zpátky, páč to tam je všechno na dlouhý lokte a my potřebujeme být před půlnocí doma, abych mohly ráno brzo brzičko vyrazit.
Cestou vyzvedáváme klíče od Sophie, která je na návštěvě u svého ex kvůli fénu nebo co (nějak ta story nedávala smysl) a kdoví kdy se uráčí jít dom.
Za smradu kočičáku čekujeme mapu a tuze si to malujeme, jak zejtra překrosíme tři provincie. a tak.
Počasí nevypadá dvakrát výletně, takže se nabalujeme a ono ouha, jen co vylezeme z auta, tak jsou nějaký hice. Parkování nám zabralo asi tak hodinku a půl a obsahovalo chaotický přejezd po jakémsi mostu do velice industriální oblasti (ono když člověk neví kam jet a Kač naviguje stylem "tak to teď vem třeba doprava", není se čemu divit), nicméně v závěru se zadařilo a parkujeme pěkně u řeky pod citadelou.
Cílem je Old city a vskutku, old je to dost a hlavně tuze evropský. Ani by člověk neřekl, že jsme v Kanadě.
Na večer si dáváme výlet přes most za řeku, do města Levis, kde jakože plánujeme nějaký ty výhledy na Old city, ale vzhledem k zastávce v supermarketu pro ňaminky (Kač ty igelitky zeleniny pak vozí ještě přes další tři provincie, aby se to pořádně uleželo, rozumíme) to nějak nestíháme a na jakejsi lookout dojíždíme už za tmy. Výhled hezkej, to zase ne že ne, ale je to nějak daleko. Rychle to pofocujeme, dáváme socka večeři a drandíme zase zpátky, páč to tam je všechno na dlouhý lokte a my potřebujeme být před půlnocí doma, abych mohly ráno brzo brzičko vyrazit.
Za smradu kočičáku čekujeme mapu a tuze si to malujeme, jak zejtra překrosíme tři provincie. a tak.
Moc fesny fotky!
OdpovědětVymazat